Hlavní dopravní osa Ústeckého kraje (Děčín – Ústí nad Labem – Teplice – Most – Chomutov) je obsluhována tří (ve špičkách i 4) vozovými soupravami s osobními vozy Bdt. Tyto vozy Obsluhují také důležitou trasu do Litoměřic a Lysé nad Labem. Na trati 090 v relaci mezi Ústí nad Labem a Prahou jezdí výhradně letité vozy řady 451. Vložené regionální spoje Ústí nad Labem – Lovosice – Roudnice nad Labem pak podle předpokladu provozují České dráhy s motorovými vozy 810 a vagony typu (010).

Pokud se tedy podíváme na současnou situaci, zjistíme že co se týče vozového parku, využívají dráhy v roce 2008 na nejvýznamnějších tratích vyjíždějících z metropole ústeckého kraje pouze vozy starší třiceti let. Jako pozitivní v tomto ohledu beru vývoj na nádražích ústecka, která doznala významných změn, ale přesto jako cestující mnohem více ocením kvalitní přepravní službu.

Chodci tak mají jedinnou šanci dostat se do Dlouhé ulice kolem budovy Špalíčku. Je více než pravděpodobné, že tato situace se ve střednědobé perspektivě nezmění. Důvodem je rozšíření stavenišť na náměstí o poslední blok před budovou magistrátu, jehož zhotovitelem se stává také společnost Průmstav.

Ta již začátkem roku převzala stavbu multifunkčních domů Falk a Hocke, jejiž stavba byla na téměř půl roku zastavena kvůli výběru nového dodavatele stavby. V severní části náměstí tak nejspíše můžeme očekávat  vznik jednolitý stavební prostor, přes který se běžný chodec velmi často nedostane.

V odpoledních hodinách byl průchod v těchto místech opět zprovozněn.

Uvidíte je nad vánočními stánky na Mírovém náměstí u Staveniště Paláce zdar.

Areál bývalé Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem byl minulý rok předán Univerzitě Jana Evangelisty v rámci realizace investičního záměru: Univerzitní kampus Ústí nad Labem. V současné době probíhá přestavba budovy B bývalé nemocnice, ve které bude po dokončení sídlit Fakulta užitného umění a designu. Zároveň je zateplován vnější plášť spojovací budovy VIKS (využívaná FSE a Univerzitní knihovnou).

Přestože povolební situace přinesla do celého projektu značnou nejistotu, očekává se dokončení celého areálu kolem roku 2013. Vláda premiéra Topolánka odstoupila od původního záměru spolufinancování projektu za 2,9 miliardy korun ve spolupráci se soukromými investory a vyvíjí snahu o získání prostředků ze státního rozpočtu a fondů Evropské unie.

Zdroj: http://kampus.ujep.cz , http://www.estav.cz

Toto snížení znamená meziročně pokles o 2,5%.  Přesto je Ústí nad Labem čtvrtým nejhorším okresem v republice. Dlouhodobý je primát Mostu s 15,9%. Z výsledků říjnového měření je také možné vypozorovat, že nezaměstnanost v okolních oblastech Ústeckého kraje klesá výrazně rychleji, než v samotném Ústí nad Labem.

V tomto ohledu mne trochu zaráží přístup ústecké radnice, která již v předvolebním období avizovala ústup od podpory a přípravy výstavby průmyslových zón, a investičních akcí průmyslového charakteru a místo toho se bezhlavě vrhá do odprodeje majetku města do několika projektů obchodního charakteru v centru města (viz. hypermarket Interspar u ústecké Spolchemie), jakoby se město samotné stalo rájem boháčů, kteří uživí ne 4, ale 6 a více hypermarketů.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Mé dnešní zamyšlení se týká toho, jestli nám toto opatření v nějakém ohledu pomůže lépe třídit odpad. Ústecký kraj patří byl za rok 2006 nejhorším v třídění odpadů, když jsme dokázali z průměrné hmotnosti 200kg odpadu na osobu vytřídit pouze 19kg (občané Plzeňského kraje a Prahy přitom vytřídí ročně téměř dvojnásobek – 36kg na osobu a rok). Přestože podle vedení ústeckého kraje za letoční tři čtvrtletí jsme vytřídili v průměru 23kg odpadů na osobu (čímž jsme překonali výsledek loňského roku v Karlovarském kraji, který byl 21kg na osobu).

Je podle mého chybou tento výsledek komentovat jako úspěch naší samosprávy (viz Za třídění odpadů lze vyhrát zájezd do rakouských Alp) . Zvyšování množství tříděného odpadu je v tomto ohledu z velké části důsledkem celorepublikové kampaně, za třídění odpadů v ruku v ruce s postupnou změnou veřejného mínění v této oblasti.

Navíc i vícekomorový systém třídění jaký představil ústecký magistrát, není nejšťastnější. Pokud totiž příjdu na stanoviště kontejnerů na třídění odpadů, nedostanu možnost vytřídit o nic více odpadu, než jsem měl dříve. Jen provedu roztřízení dutých obalů na dvě, respektive tři hromádky (které se poté stejně převezou na třídící linku). Cesty lepšímu odpadovému hospodářství jsou v jiných místech. Jediný efekt, který tato změna přinesla je tak větší shluk nevzhedných kontejnerů na jednom místě.

Důležitým faktorem rozhodující o ochotě třídit odpad je například vzdálenost kontejnerového stání od místa bydliště. Větší hustota,byť menších kontejnerů, zvětší množství obyvatel ochotných třídit odpad – vzhledem k tomu že bude tato možnost dostupnější.

Druhou možností je zvýšit počet sbíraných a zpracovávaných komodit. I v České republice je jedním ze zpracovávaných odpadů, bioodpad. Zpracovávání těchto odpadů v našem městě je mnohem účelnější, než 3-4komorový ústecký systém.

Poslední možnost určitě nebude příjemná a pochopitelná pro velkou část obyvatel. Česká republika po novém zákoně o odpadech přestoupila od individuálních plateb za odpadové nádoby k rámcovým poplatkům za trvale žijícího občana. Tím byla omezena zodpovědnost jednotlivců. Narozdíl od Nizozemského modelu, kdy občan platí každý kilogram netříděného odpadu (tříděný odpad je od poplatků osvobozen), jsme přišli o možnost individuálně podpořit osobní zodpovědnost. Je ale otázkou jestli by na podobný krok byla česká společnost připravená, jestli by individuální systém jen nepodporoval černé skládkování.

Tabulka množství vytřízeného obsahu na kraje v roce 2006 (Zdroj: Ekolist.cz)

kraj	množství odpadu (kg)
Plzeňský	36,3
Praha	36,2
Liberecký	33,7
Pardubický	33,1
Královéhradecký	32,0
Vysočina	29,9
Olomoucký	27,7
Zlínský	27,0
Jihomoravský	25,6
Jihočeský	25,1
Moravskoslezský	25,0
Středočeský	24,5
Karlovarský	21,3
Ústecký	19,0

/Inspirace: Třídit odpad se bude víc… (Ústecký deník)/

/Zdroj. www.ekolist.cz, www.kr-ustecky.cz/

Informaci o ústupu společnosti PPF Investments dnes uvedl internetový deník ČTK – Finanční noviny.cz. Střekovská Setuza, která dlouhodobě řeší potíže s 4 miliardovým dluhem vůči státnímu Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, v letošním roce dostavěla novou linku na výrobu metylesteru řepkového oleje, přísady přidávané od letošního září do nafty. S kapacitou až 160 000 tun metylesteru se v tomto oboru v České republice stala největším výrobcem této strategické suroviny.

Společnost VIACHEM group, jejíž vlastnická struktura ale nepatří také mezi nejjasnější se tak během dvou let stala téměř výhradním vlastníkem dvou největších průmyslových závodů v Ústí nad Labem.

Zdroje

www.financninoviny.cz, www.viachemgroup.cz, www.setuza.cz